5 nejméně obyvatelných míst planety Země

O tom, že naše planeta je mnohem starší, než současná fauna a flóra (o lidském druhu ani nemluvě), nemusím zřejmě nikoho přesvědčovat. Přemýšleli jste ale nad tím, zda stále jsou na naší planetě místa, která její stáří a panenskou netknutelnost dokazují? Samozřejmě, že jsou. Představme si 5 nejzajímavějších a nejstarších míst naší planety.

^{Foto: pixabay.com – robynm, Antarktida}

Sdělení: Bez kvalitního cestovního pojištění do zahraničí se neobejdete!

1. Antarktida: Suchá údolí McMurdo

Jak už samotný název napovídá, jedná se o údolí v Antarktidě, která nejsou pokryta sněhem a ledem. Je to dáno jejich polohou – leží totiž ve srážkovém stínu. Někdy bývají Suchá údolí McMurdo označována za nejsušší místo naší planety.

My se ale zaměříme na jejich stáří. Jelikož byla uchráněna všemožných povětrnostních vlivů, je zde příroda pořád ve stejném stavu, v jakém se naše planeta nacházela před 40-ti milióny lety. A není to jediná zajímavost Suchých údolí McMurdo.

Oblast má obrovský vědecký význam – podmínky zde totiž připomínají klima, které panuje na Marsu. Právě zde se provádějí výzkumy, předcházející samotnému zkoumání vzdálené planety. Ale ani to není všechno. V oblasti byla také nalezen život – anaerobní bakterie, schopné přežívat v těch nejdrsnějších podmínkách. I ty jsou středem vědeckého zájmu.

Suchými údolími McMurdo také protéká řeka Onyx – nejdelší řeka v Antarktidě. Tvoří ji voda z ledovců. Velkou zajímavostí jsou také jezera v údolích. Celkem jsou tři a jejich voda je slanější než v moři. Nejznámější z nich nese název Vida.

^{Foto: pixabay.com – sebadelval, poušť Atacama}

2. Chile/Peru: Poušť Atacama

Puna de Atacama, jak se také tato poušť nazývá, je nejsušší pouští naší planety. Zejména tedy oblast v severním Chile – zde nepršelo od roku 1590. To víme bezpečně, protože v té době do oblasti přišli dobyvatelé ze španělska. Ale zřejmě zde nepršelo ani dlouho předtím.

Nedávno zde vědci odhalili struktury hornin z křemíku, jejichž stáří odhadují minimálně na 25 miliónů let. V poušti Atacama se nalézá spousta vzácných sloučenin a nerostů, to právě proto, že zde nejsou žádné srážky a tedy ani žádná voda, která by mohla sloučeniny rozpustit. V 18. století se zde ve velkém těžil ledek a další dusičnany, dnes se již spousta z nich vyrábí průmyslově.

Poušť Atacama bývá často srovnávána s africkou pouští Namib. Spousta vědců tvrdila, že ani na jednom z míst nikdy neprší – není to ale úplná pravda. S výjimkou severního kousku poušti Atacama, který již byl zmíněn výše, prší na všech pouštích. Jenom se to děje opravdu velmi zřídka.

^{Foto: pixabay.com – ejakob, Austrálie}

3. Austrálie

Austrálie je nejen nejrovinatější, ale zároveň také nejstarší kontinent naší planety. Geografický průzkum není jednoduchý, protože erozi se půdy a horniny přeci jen nevyhnuly, přesto jsou výsledky vědeckých průzkumů obdivuhodné.

Jak asi všichni víme z televize a podobně, Austrálie je jako kontinent naprosto specifická. Ačkoliv se na první pohled může zdát ideální k osídlení, opak je pravdou. Je to nehostinný kout naší planety – vládnou zde horka, sucha a životu nebezpeční živočichové. Přesto zde žije spousta lidí. Jak původních obyvatel, tak pozdějších přistěhovalců. Ale samotný povrch Austrálie je mnohem starší.

Vnitřní oblasti Austrálie, které byly erozním vlivům vystaveny nejméně, jsou podle vědeckých údajů staré přibližně 65 milionů let. Během průzkumu vědci dokonce narazili na zbytky půdy a hornin starých až 300 miliónů let. Bohužel, souvislá vrstva tohoto stáří nalezena nebyla. Příroda přeci jen stihla vykonat část svého díla.

^{Foto: pixabay.com – elbrus, Mongolsko}

4. Mongolská náhorní plošina

Jedná se o součást Velké středoasijské náhorní plošiny. Narozdíl od sousední – Sprašové náhorní plošiny, je ta Mongolská mnohem více zachovalá. Podobně, jako půdy a horniny v Austrálii. Součástí Mongolské náhorní plošiny je i slavná kamenná poušť Gobi, jedno z nejnehostinnějších míst naší planety.

Ale samotná náhorní plošina, nacházející se ve výšce okolo 1 000 metrů nad mořem, je rovinatá, naprosto jednotvárná, nekončící krajina. Místy porostlá travinami, které ji mění v jakousi rozsáhlou step.

Z hlediska stáří jsou zajímavé severní a jižní okraje Mongolské náhorní plošiny – zde už se povrch zdvihá až do výšky okolo 4 000 metrů nad mořem a nacházejí se zde velmi staré, jen mírně zerodované horniny. Tým francouzských vědců zde sesbíral vzorky, které posléze podrobili v laboratořích měření. Stáří některých vzorků se odhaduje až na 180 miliónů let, většina hornin je ale podobného stáří a v podobném (tedy již přírodním během narušeném) stavu, jako ty, nalezené v Austrálii.

^{Foto: pixabay.com – thecuratedsoul, Pacifik}

5. Pacifický oceán: Holá oblast v jihozápadní zóně

Tichý, neboli také Pacifický, oceán je největším oceánem na Zemi. Je tedy logické, že ukrývá ještě spousty tajemství. Jedním z těch objevených je takzvaná Holá zóna. Místo, které se nachází zhruba 4 000 kilometrů od Nového Zélandu, je zajímavé tím, že oblast dna zde není pokryta vůbec žádnými sedimenty.

Holá zóna je velká asi jako celé Středozemní moře. Hned prvotní průzkumy ukázaly, že dno je opravdu tvořeno pouze holou skálou, bez jakýchkoliv usazenin. Původ skály je jasný – jedná se o čedič, pozůstatky pradávné sopečné aktivity. Mnohem překvapivější je jeho stáří – podle oblasti odebraného vzorku se pohybuje od 35 do 85 miliónů let.

Výzkum se zde vědci věnují od roku 2005, tedy necelých deset let. Za tu dobu se snaží nejen odhalit dění na naší planetě před desítkami miliónů let, ale také objevit možné specifické formy života, podobě, jako se to podařilo v Antarktidě.

Jak vidíte, naše planeta toho stále ještě spoustu nabízí. Pro záhady nemusíme létat do Vesmíru ani čekat na mimozemšťany – všechno máme stále ještě tady doma. Ať už jsou to miliony let staré zbytky lávy, živočichové, kteří nepotřebují vzduch, vodu ani teplo a přesto žijí, nebo místa, kde nespadla kapka vody od dob, kam paměť lidstva sahá – ještě nás čeká spousta věcí, které musíme pochopit a objevit.